Zápisy z akcí za listopad, prosinec

Sekce: Listy Trojky » č. 4/2005 (prosinec)

Nazdar bráškové. Jelikož nikdo z družinky Krahujců ani Jestřábů do tohoto čísla nenabídl deník se zápisem k otištění, jsem donucen seznámit s našimi uplynulými akcemi ostatní členy oddílu já. Pokusím se vám vyprávět poněkud odlehčenou a čitelnou formou, prostě tak, jak to asi viděli a nejspíše zapsali účastníci - tedy děti.

Filmový pátek 25.11. - 26.11. (Krahujci, Jestřábi)
Sice jsme měli sraz na Filmové promítání (téma: Pohádky) až v 17:30, ale sešli jsme se už v 15:30, tedy v tolik, v kolik nám obvykle začíná schůzka. Ta se tentokráte odvíjela ve výtvarném duchu - vyráběli jsme psaníčka pro Ježíška. Byly jsme v roverské klubovně. Potom Tonča odjel nakoupit jídlo a ostatní - tedy Donald, Máťa, Vřeštidlo, Skřítek, JardJirka, Tomíno, Mikro, Štěpán, Kuře, Vasyl společně s Kosákem se snažili rozdělat oheň v táborovém kruhu vedle střediska. Dřevo jsme našli, oheň hořel a než se udělali uhlíky na grilování hrála se schovka a klouzalo z kopečka po sněhu. Buřtíky z grilu byl fakt moc dobrý. V roverské klubovně však mezitím vyrostlo promítací zařízení - počítač, televize a reproduktory. A zem se zachvěla. Hlasitými tóny se středisko začalo otřásat v základech. Po pár minutách dlouhé volby nejlepšího filmu se do finále probojovala pohádka U nás na farmě. Kdo ji neviděl, udělal chybu. Jakmile skončil začala nová volba. Tentokráte byl zvolen film Úžasňákovi a ten byl co jiného než úžasný. A byla noc. Venku tma, zima, na středisku klid. Jen z klubovny trojky se ozývalo pravidelné odchrupování, občas i drkotání zuby ze zimy. Ráno, ráno, ráníčko, nevidím tě sluníčko. A jak jinak vstát, než pravou nohou vpřed a pořádně si zacvičit. Ve velké klubovně jsme si dali pořádnou rozcvičku. Běhat, skákat, podlézat. A bylo nám teplo. Mezitím se ohřál čaj a k němu jsme zakousli chléb s marmeládou. Uklidili jsme všude tam, kde bylo znát, že jsme tam byli a v devět hodin ráno si pro nás přišli rodiče a byl konec filmového pátku. Už se těšíme na další.

Pečení cukroví 9.12. - 10.12. (Krahujci)
Loni jsme pekli cukroví na filmovém víkendu v chatě v Křivolíku. Letos to byla trochu změna. Do poslední chvíle jsme nevěděli na jaké chatě budeme. Teda bylo to samozřejmě jasné, jen nám nikdo neřekl kde ta chata je, abychom byli více překvapeni. Po schůzce Tonča odjel na nákup a zbytek (Skřítek, Máťa, Vřeštidlo, Donald) šel pomalým krokem směr Zámostí a dále po silnici směrem na Skuhrov. Pozn.: jelikož jsem jel autem, nemohu podrobně vylíčit co všechno zajímavého se cestou na chatu pěší výpravě stalo. Mě se jelo celkem hezky, jen jsem ucítil pět slabých nárazů. Jelikož vlastně nikdo z pěší výpravy nevěděl, kde chata leží, bylo nutné dát jasný signál - svíci k silnici.
Na Tončově chatě jsme si dali batohy na lavičku, odnosili spousty věcí z auta a začali se snažit udělat oheň na opékání. Oheň vzplál na první sirku. Taktéž i v chatě. Opekli jsme si buřtíky, nacpali si bříška, ubytovali se, připravili ležení a vydali se na noční výlet. Směrem na chatu bratra Emilky, kde taky probíhalo pečení cukroví družiny Racků. Přepadli jsme jejich chatu a obyvatele zkoulovali zbytky sněhu co jsme našli v okolí. Odměnou nám byli bramborové placky. Těch jsme se nejen přejedli, ale ještě jsme dostali výslužku na cestu. Dlouho jsme s Racky nepobyli a šli zpět k chatě. Zastavili jsme se na takové louce a šli hledat stádo krav, které se tu někde prý přes den pase. Nic jsme nenašli. Ale zato jsme si zahráli fakt dobrý hry se svíčkami. Rukavice plné vosku naše nadšení ještě znásobily. V chatě ještě plápolal oheň, podkroví bylo vyhřáté, spacáky čekali na to, až zalehneme. Dobrou noc. Chrup, chrup, drnk drnk, brrr, brrrr, ozývalo se z různých koutů.
Ráno vysvitlo sluníčko a bylo zase hezky. K snídani každý dostal talíř plný sladkého tvarohu, chléb, máslo a piškoty a k pití mléko. To byla hostinka, takhle po ránu. Ale toho nádobí. Tak jsme jej museli umýt. A aby bylo co k obědu, oškrabali jsme i pár brambor. Oheň v kamnech vesele hoří, trouba vesele peče první perníčky. Hodná trouba, ani toho moc nespálila. Jakmile všechno perníkové těsto bylo zdělané, vykrajovali jsme si z těst doma našimi maminkami vyrobenými. Hrnec s brambory se mezitím vařil. K obědu jsme nejprve dostali každý bramborovou placku, asi za trest, možná jen na rozjedení a potom plný talíř moc dobrého jídla z brambor a hrneček kompotu. Kdo to má všechno sníst? Nádobí jsme umyli, perníčky si rozdělili, ležení urovnali, chatu opustili, auto naložili. Na Zámostí jsme dali pokřik, bylo pět hodin odpoledne a šli domů. Každý s krabicí dobrého voňavého cukroví. To bude doma radost.

Malování a úklid garáže - 14.10.2005 - 15.10.2005 (Racci)
Přišli jsme asi v 6 hodin, to už tam byl Kanál, Šmajra, Lukas, Jíťa a Emil. Všichni seškrabávali starý nátěr. Když jsme přišli, obrázek k zahájení celoročkytak jsme si odložili a Brko štukoval (zadělával díry) a já jsem mu na to svítil. Takhle jsme pracovali až Kanál se Šmajrou odešli domů. Po seškrabání odešel i Jíťa. Když se měla zahajovat celoroční hra, tak se Šmajra a Kanál vrátili. Protože Kuře ještě nepřišel, tak jsem s Brkem šel pro něj, ale nebyl doma. Pak se zahajovala celoroční hra, měli jsme zavázané oči. Oni nám pustili nahrávku, kde bylo, že se máme pokusit o založení života na Marsu, pak nám k tomu ještě něco řekli, jako třeba o bodování, o úkolech a tak dále. Pak jsme se odebrali do klubovny a začali jsme malovat. Domalovali jsme asi v 10 hodin. Pak jsme si dali brambůrky a šli jsme spát. Ráno jsme vstávali o půl osmé a najedli jsme se. V osm hodin přišel Lukas s Jíťou a začali jsme dělat druhý nátěr na bílo. Když už to bylo všechno natřeno až na strop, tak jsme šli vytahovat krabice z garáže. Nebyli tam jen banánovky , ale i různé harampádí. Když jsme to vše asi za hodinu vyklidili, pak jsme začali dávat do banánovek, ale už roztříděné. foto účastníkůKde bylo nádobí, tak se to dalo do nádobí a tak pořád dále, těch banánovek bylo hodně. Pak ještě přišel Kuře. Když bylo poledne, tak musel Míchačka odejít domů. My jsme si dali oběd a šli jsme zase pracovat. Věci, co už nebyli třeba, tak se házeli na oheň a později se spálili. Když už byli všechny krabice roztřízeny, tak se nosili zpět do garáže. Já jsem Emilovi a Jíťovi pomohl strhnout lino, protože bude v klubovně nové lino. Nakonec Brko setřel a ve 4 hodiny jsme šli domů. Podle Emila jsem pracoval nejlíp a tak jsem dostal malou pneumatiku, Brko větší a Honza největší. Stejně jsme je vyhodili.

Výlet k pramenům 5.11.2005 (Racci)
V 8 hodin jsme se sešli před nádražím ČD. Emil přišel poslední. Z celé družiny nepřišel akorát foto účastníkůŠmajra a Kanál. Emil koupil jízdenky a mohli jsme nasednout do vlaku a vydat se do Opatova. V Opatově jsem dostal mapu a vedl jsem nás přes pole a kolem lesa na modrou značku. Po cestě jsme hráli nálety. Někdy se to někomu nepodařilo, ale jindy zase byl jediný, kdo to zvládl. Na modré nás vedl Kuře a ten rozhodl, že si dáme přestávku a najíme se. Po vhodném posilnění jsme šli dále. Kuře s tím měl docela problémy, ale přece jen to šlo. V lese jsme si k náletům přidali ještě povodeň. Protože byla Rozinkovi zima, tak jsme si zahráli honičku. Potom jsme se vydali dále. V jednu chvíli jsme pomalu nenašli místo na mapě, ale našli jsme se. Kuře nás dovedl na rozcestí, odkud jsme se vydali k pramenům řeky Svitavy. Toto místo se nám nedařilo najít a tak jsme se šli podívat proti proudu potoka. Asi po čtvrthodinové chůzi jsme se rozhodli, že uvaříme oběd. Já, Emil, Brko a Vasyl jsme dělali bramboračku. Kuře, Orkán a Rozinka si dělali polívku z pytlíku. Když jsme měli bramboračku skoro hotovou, tak najednou začali chodit a okukovat, protože jim Rozinka převrhl kotlík, a tak jobrázek k zahájení celoročky
sme jim trochu dali, aby neměli hlad. Tím, že jsme to rozdělili, tak nezbylo nic. Po obědě jsme šli až do Svitav a do Hypernovy. Cesta nám trvala docela dlouho. V Hypernově si každý nakoupil, co potřeboval a pak jsme šli na vlak. Po cestě se nám trochu sešeřilo. Před nádražím byli poslední nálety a tím skončil závod o body. Vyhrál Rosa přede mnou a před Brkem. Vlak přijel v 5 hodin a my do něj nasedli a jeli domů. Ve vlaku každý odpočívat. Na nádraží jsme zakřičeli pokřik a šli jsme domů. Byl to pěkný výlet.





Zapsal: Tonča [15.12.2005,08:04]
Sekce: Listy Trojky » č. 4/2005 (prosinec)


TROJKA - 3.chlapecký oddíl
Farská 113, Česká Třebová, 56002
kroj@seznam.cz | mapa webu | DIGin.cz 2007 | RSS kanály