Příběh k celotáborové hře 2015

Sekce: Ostatní články

V dobách, kdy v džungli zavládlo veliké sucho, a zvířata se scházela u vysychající říčky, začal slon Hathí vyprávět jeden z nejstarších příběhů. „V prvopočátcích džungle, my, její obyvatelé, jsme spolu chodili a neměli jsme před sebou strach. Tehdy nebylo sucho, na jednom stromě rostlo listí, kvítí i ovoce a my jsme se živili jen listím, ovocem, trávou a kůrou.“

Člověka obyvatelé džungle neznali, žili jako jeden lid ve vzájemné shodě. Vládcem džungle byl Prvotní slon Thá. Vytáhl chobotem džungli z vodní hladiny. Kde kly zbrázdil zemi, tam se rozběhli řeky, kde šlápl nohou, tam vytryskly tůně pitné vody, když zatroubil chobotem, stromy se kácely. Všechno dělat nemohl, ustanovil tedy pánem a soudcem džungle Prvotního tygra - jemu ať obyvatelé džungle přednášejí své spory. Jako každý jiný, i Prvotní tygr se živil ovocem a trávou.

Bez bázně před něho obyvatelé džungle předstupovali a jeho slovo bylo zákonem. Jednou večer vzplála mezi dvěma srnci hádka o pastvu. Když před Prvotním tygrem hájili svou věc, jeden prý do něho rýpl parohy. Prvotní tygr zapomněl, že je pánem a soudcem džungle, skočil po srnci a zlámal mu vaz.

Až do toho večera nikdo z nás nezahynul. Prvotní tygr pochopil, co provedl, a zmámený pachem krve utekl do severních bažin. My, obyvatelé džungle, se ocitli bez soudce a rvali se mezi sebou. Slon Thá se hned vrátil. Jeden mu vykládal to a jiný zase ono. Thá zahlédl mrtvého srnce a ptal se, kdo ho zabil. Nikdo z nás mu to nechtěl povědět, zmámil nás totiž pach krve, jako nás občas zmámí dodnes. Thá nařídil stromům s převislými větvemi a liánám ať mu srncova vraha poznamenají, aby ho poznal.

Tehdy Thá řekl: „Váš soudce uvalil na džungli smrt, nezbývá tedy než zavést zákon, který neporušíte. Poznáte Strach a až jej zastihnete, poznáte, že je vaším pánem.“ A my jsme řekli: „Co je Strach?“ Thá odpověděl: „Hledejte a naleznete.“ Křížem krážem jsme tedy chodili po džungli a hledali Strach. A tu jednou se z džungle vrátili bůvoli a oznámili, že v jedné sluji dřepí Strach. Je po celém těle lysý a chodí po zadních nohou. Šli jsme se podívat. Když nás zahlédl, vykřikl, a svým hlasem nám nahnal strach - ten nás trápí dosud. Polekaně jsme se rozutekli, přitom jsme po sobě šlapali a do krve se zraňovali.

Jenom prvotní tygr s námi nebyl, pořád se skrýval v severních bažinách. Když se doslechl o tom, co jsme ve sluji spatřili, řekl: „Půjdu za ním a zlámu tomu vaz.“ Běžel ke sluji celou noc. Stromy a liány skláněly větve a čmárali mu na celém těle, a tak ho poznamenali. Kde se ho dotkly, tam mu na žluté kůži zůstali skvrny a pruhy. Ty pruhy nosí jeho potomstvo dodnes.

Když dorazil Prvotní tygr ke sluji, praštil Lysého a zlámal mu vaz. Domníval se, že jiný takový v džungli není a že tedy zabil strach. A tehdy slon Thá řekl: „Ty slepče! Smrti jsi rozvázal nohy a budeš ji mít v patách, až nakonec zahyneš. Člověka jsi naučil zabíjet.“

 





Zapsal: Donald [06.06.2015,08:00]
Sekce: Ostatní články


TROJKA - 3.chlapecký oddíl
Farská 113, Česká Třebová, 56002
kroj@seznam.cz | mapa webu | DIGin.cz 2007 | RSS kanály