Minulé akce 3. chlapeckého oddílu
Návštěva tábora ve Svitu
Uvedený zápis zapsala sestra Šíša z 1.
dívčího oddílu, dále se akce zúčastnila ses. Agnes.
Po domluvě se skauty ze Svitu a po jejich návštěvě na
táboře 3. chlapeckého oddílu se skupinka složená z
šesti skautů a dvou skautek vydala v sobotu 12. 8. 2006 před
3. hodinou ranní vlakem do Popradu. Tam jsme přestoupili do autobusu a jeli
jsme do Batizovcí, kde si nás už vyzvedli slovenští
skauti. Asi po 30 minutách cesty jsme dorazili do tábora.
Počasí nám moc nepřálo, tak jsme se hned ubytovali ve stanech a
skoro celé odpoledne jsme v nich strávili. K večeru už
počasí bylo lepší, tak jsme skautům pomáhali se stavbou
táboráku a po večeři a nástupu jsme si zazpívali
u táborového ohně. Hned tuto noc jsme si rozdělili noční
hlídky, aby si Slovenští přátelé mohli trošku
odpočinout, protože hlídkovali už nějakých pár dnů…
Druhý den ráno jsme se chtěli vydat na tůru na Slavkovský
štít. Chtěli jsme vyrazit hned brzy ráno, ale protože
pršelo, tak jsme odchod z tábora odložili na pozdější
hodinu. Vydali jsme se po cestě, která nás měla dovézt ke
Slavkovskému štítu, ale byla neprůchodná, protože byla
poškozená vichřicemi, které řádily v Tatrách.
Museli jsme se vrátit, ale to ještě neznamenalo, že se na
Slavkovský štít nedostaneme. Hned odpoledne jsme šli
prozkoumat další cestu. Když jsme zjistili, že je to ta pravá,
tak jsme se vrátili do tábora s myšlenkami, že se tam
vydáme zítra. V táboře se v průběhu našeho
putování ubytovali mladší slovenští skauti a
skautky. Předtím tam byli jenom starší. Večer jsme se
všichni sešli v tee-pee a jejich hlavní vedoucí
nám začala vypravovat pověst o Ariadně, na kterou navazovala
následující hra. Zachraňovali jsme dvě slovenské skautky,
které unesl „minotaurus“ stejně jako v pověsti. Potom se
šlo do hajan, aby se mohlo brzy vstávat a vyjít na tůru.Ráno
po snídani jsme šli do Gerlachova, potom autobusem do Starého
Smokovce, kde jsme si nakoupili zásoby a vyrazili jsme nahoru.
Mírumilovný kopec se pomalu ale jistě začal měnit ve strmé
stoupání. Smrky se začali měnit v kleče, a potom kleče zmizeli
úplně a byl tam jen samý kámen. Skautky s jedním
bratrem výstup ve ¾ vzdali a šli sami dolů. Druhá skupinka
vyšlapala až na samý vrcholek. Pochvalovala si výhled a
užívala si nedeštivého počasí, které tam bylo
výjimečné. Obě skupinky se sešly ve Starém Smokovci a
vyrazilo se do tábora.Bohužel nám už nejel autobus,tak jsme šli
z Tatranské Polianky přes Gerlachov do tábora
pěšky.Vrátili jsme se okolo desáté hodiny a
v táboře právě měli slovenští skauti táborový
oheň.Potom se nám zase rozpršelo, tak jsme se přesunuli do tee-pee,
kde se pokračovalo ve zpěvu, rozdělovali se hlídky, zazpívala se
večerka a šlo se spinkat .My jsme si zase vzali většinu hlídek na
starosti, aby se mohli trošku prospat, protože je hlídání
vlajky čeká ještě celý týden. V úterý 15. 8.
jsme vstávali okolo osmé hodiny a začali jsme pomalu ale jistě balit.
Ještě jsme jim pomohli s přípravou oběda, a když měl každý
plný žaludek, začali jsme se loučit. S námi Třebováky
ještě odjížděli někteří starší skauti, protože už
v táboře byli čtrnáct dní a bez energie by tam byli
málo platní. Pár skautů nás doprovodilo na
nádraží a ani jsme se nenadáli, už tam byl náš vlak.
Bouřlivě jsme všem zamávali a za 7 hodin jsme dorazili do
ospalé Třebové. Čtyři strávené dny s našimi
slovenskými přáteli byly moc fajn a doufáme, že se brzy zase
uvidíme …
