Minulé akce 3. chlapeckého oddílu


Memoriál Břeti Hampla 2008

(23.02.2008)
Aktualizováno 12.03.2008, 21:06
Další zápis dodal Jelen.

Oficiální sraz byl v pátek v 9 hodin u střediska, kam dorazilo několik bratrů jako je Snědlo, Rozinka, Měkoň, Emilka a Sestřen se setrou Ájou. Ze střediska odvezli banánovky s věcmi potřebnými k závodu k chatě u Floriána, v jejímž okolí se závody konaly. Zde byli hlavní kuchaři závodu Bivoj s Beruškou. Během dne se k chatě u Floriána začali trousit i jiní bratři a sestry z různých oddílů v České Třebové, aby si vyslechli a prohlédli, kde budou mít jaké stanoviště. Po projití trati a určování, kde bude jaké stanoviště, jsme za tmy začali napínat lana kolem několika stromů, kde byla lanová dráha, kterou jsme nedodělali, protože nás Beruška začal svolávat k večeři tvořené tradičně výpečky z uzeného. Byla to lahůdka, kterou jsme zapíjeli komolou. Taky jsme při večeři obdivovali krásu osvětlené lanovky na Pekláku, hlavně Emilka obdivoval a zároveň se hrozil peněžních výdajů za osvětlení, když tam lyžovala pouze rolba.

Po večeři šli vedoucí dodělávat lanovou dráhu a ostříži štípat dřevo do kuchyně. Chvílemi jsme štípali, chvílemi jsme házeli sekyrky do letokruhů narovnaných špalků před stodolou, které čekaly na rozštípání. Nejlépe házel Snědlo, který se z 5 pokusů trefil dvakrát tak, že se mu sekerka do špalků zasekla. Jelen házel tak, že při každém druhém hodu spadlo několik špalků na zem a vypadalo to, že se sesype celá hromada a ani sekerka se nezasekla. Po chvíli jsme toho raději nechali a štípali dál s Rozinkou a Fidlou. Večer se krátil čas povídáním a Kuře si stavěl komínek ze zápalek. Komínek byl již více než 20 cm vysoký, ale Míchač z 5 metrů zafoukal a bylo po komínku. Taky jsme probírali a dolaďovali, kdo na jakém stanovišti bude. Stanoviště: šifrování + morse – 18 znaků, rozdělávání ohně (světlušky a vlčata přepalovali provázek, skauti a skautky vařili půl litru vody), šipky, překreslování, uzle, čuch, lanová dráha, vyhledávání informací, zdravověda, překvapení hlavního vedoucího závodu (stavění pater komínků ze zápalek na čas).

Spát jsme šli někdy v ranních hodinách. Někteří vedoucí spali v menší horní místnosti na postelích, jiní spali ve výčepu na složených stolech, lavicích nebo zemi a největší borci jako je Tonča se Snědlem spali venku na zemi pod širákem. Před spaním nám Kuře vyprávěl pohádku o království, kde nevládlo ani dobro ani zlo.

Uprostřed snění se Jelen probudí a slyší Bleska se Šíšou, jak hovoří s nějakou osobou, která proti nim svítí baterkou. Nejdříve si Jelen myslel, že je to budíček od Emilky, ale ten to nebyl. Osoba povídá a sedá si vedle Šíši: ,,Vstávejte!“. Šíša s Bleskem odpovídají: ,,Jak ses sem dostal a co tu děláš?“. Osoba odpovídá: ,,Hasičským sborem a hledám Péťu, není tady?“. V tom se probudí Sestřen, zvolá: ,,Kdo to sem přišel!“ a začne se hrabat ze spacáku. Osoba mezitím uteče ven a Sestřen se jde za ní podívat. Po chvíli se vrátí a povídá, že to byl nějaký opilec, ale nechápe, jak se sem mohl dostat. Šíša s Bleskem povídali, že to byl Tlouštín jeden hasič a byl na mol.

Ráno jsme o nočním návštěvníkovi debatovali při snídani. Byl i venku u Tonči. Ptal se Tonči, kdo je a co tady dělá. Tonča mu odpověděl, že je uprchlík z Afghánistánu a momentálně spí. ,,A co tvoje holka, co spí vedle tebe.“. Ptal se Tlouštín dál. V tom se ozve Snědlo a povídá: ,, Já nejsem žádná holka a taky utíkám z Afghánistánu. ,,Tak já si k vám lehnu.“. Povídá opilý hasič a lehne si mezi Snědla a Tonču. Po chvíli se hasič probudí a zakleje něco ve smyslu, jaká je dneska zima. Na to mu Tonka půjčí svoji celtu a Tlouštín povídá:,, Dík, to bylo fakt skautský.“ a opět ulehne přičemž leží asi hodinu. Ráno mu Tonka přinesl půllitru horkého čaje na zahřáti.

Snídaně byla v podobě výborných párků trojího druhu a Jelenovi chutnala více než včerejší výpečky. Po chvíli začaly přicházet první hlídky a před slavnostním nástupem odešli jednotliví vedoucí na svá stanoviště, které jsme si ještě před snídaní znova prošli.

Při závodech se Rozinkovi stal nešťastný úraz, protože spadl a narazil si hlavu. Prý nikomu nic neřekl, ale zavolal rodičům, kteří si pro něj přijeli. Na stanovištích výjimečně nebyla zima, protože bylo určitě alespoň 10 stupňů nad nulou. Taky sluníčko pěkně svítilo, ale občas zafoukal studený vítr. Měkoňovi zima nejspíše byla, neboť si vzal pouze tričko s hřejivou mikinou. Na stanovišti šipek čas ubíhal poměrně rychle. Byl tu Lukas s Jelenem a byla to pohoda. Několik družin vlčat a světlušek si Jelena spletlo se sestrou, ale jinak se nic zvláštního nestalo. Ve volných chvílích Lukas s Jelen trénovali hody šípkami, povídali o všem možném a vzpomínali na Měkoně s mikinou.

Asi po hodinovém čekání na 27. hlídku, Lukas vyslal Jelena za Měkoněm, který měl stanoviště asi 300 m od nich, zeptat se, zdali u nich byla 27.hlídka. 27. hlídka u Měkoně taky nebyla, a protože si chtěl Jelen vyzkoušet úkoly ze zdravovědy, zůstal zde s Měkoněm a se Šnekem do doby, než pro ně přišel Snědlo, sdělit jim, že je konec závodu. U šipek se Jelen přidal k Lukasovi a k chatě došli společně. V chatě nás čekal výborný guláš s chlebem.

U guláše nám Slepák, který byl na stanovišti ohně vyprávěl, jak k němu přiběhla hlídka vlčat bez březové kůry. Na otázku, kdo je jejich vedoucí odpověděl jeden z nich zvonivým hlasem ,,Jíťa a ten nám neřekl, že musíme mít březovku. My se to učili i bez ní.“, ale bez březovky se jim oheň rozdělat nepodařilo, i když by to byla machrovinka.

Z třebovských skautů dopadlo nejlépe družstvo tvořené Bahňákem, Kachnou a Placákem. Ze skautek opět zabodoval 4. dívčí oddíl z České Třebové, který získal 1. a 3. místo. Z řad světlušek vyhrál 8. dívčí z České Třebové. Kdo vyhrál v kategorii vlčat, nevím. Po posledním slavnostním vyhlášení kategorie skautek, jsme chatu poklidili a šli domů.Jako první dodal zápis Donald.

Memoriál Břeti Hampla    23.2.2008

Dnes jako každý rok jsme se sešli na Zámostí, aby jsme šli na Memoriál Břeti Hampla. Z naší družiny přišel Máťa, Skřítek, Vřeštidlo, Já (Donald), Játro, Takko a Honza. Šli jsme ke Floriánu a tam jsme se rozdělili na hlídky. Jedna hlídka byla Donald, Máťa a Skřítek a druhá hlídka byla Vřeštidlo, Játro a Takko. Honza bohužel zbyl. Nejdříve jsme mysleli, že půjde s někým jiným, ale on nechtěl. Nakonec šel s Vřeštidlem, Játrem a Takkem jen tak, takže nezávodil. Já, Máťa a Skřítek byli hlídka číslo devět a Vřeštidlo, Játro a Takko byli hlídka číslo čtrnáct. Když jsme doběhli, naobědvali jsme se a šli jsme za Smíškem a Fidlou na stanoviště uzlů. Po vyhlášení jsme šli na Zámostí, tam jsme si dali oddílový pokřik a šli domů.



TROJKA - 3.chlapecký oddíl
Farská 113, Česká Třebová, 56002
kroj@seznam.cz | mapa webu | DIGin.cz 2007 | RSS kanály