Minulé akce 3. chlapeckého oddílu
Boiohaeum - země Bójů - ISARNO
Kosák s pomocí mladých roverů z Avaronu uspořádal opět další
skvělou skautskou střediskovou akci pro mladší členy. Bohužel účastníků
nedorazilo tolik, kolik bychom předpokládali, ale někdy méně znamená
i více. Podívejte se na fotky, ať víte o co jste přišli. Akce byla
určena pro Žlutou družinu, Jestřábi a Krahujce.
V pátek jsme se sešli na nádraží kole čtvrté hodiny a vyhlíželi davy
dětí, které dostaly lístečky a očekávali jsme tak jejich účast. Po
15 minutách, když jich na nádraží dorazilo pouze 6, kdežto organizátorů na
akci bylo již 13 jsme se rozhodli koupit lístek a přesunout do hlavního
dějiště akce – keltský skanzen Isarno Letovice.
Na nádraží jsme se rozdělili na organizátory a účastníky. První skupinka vzala hromady věcí, které se přivezly ze Třebové, udělala nákup místním marketu, aby bylo čím krky živit a odebrala se do skanzenu. Skupina účastníků se vydala v doprovodu Kosáka a Kliky přes kopec trochu obklikou. Hlavní hra začala decentně těžší šifrou a vysvětlila kompletní nástin víkendu.
Princezna Emiris, obyvatelka vesnice Isarno, si vybrala za svého muže
nebojácného Lunase udatného z vesnice vedlejší a na znamení jejich lásky se
v sobotu za padajícího slunce bude konat svatba.
Ve vesnici se sehrál uvítací ceremoniál a skupinka účastníků, která během své cesty byla nečekaně přepadena jiným kmenem tak byla vřele přivítána hostinou a pozvána na svatbu. Tolik k ději. Nechci jej zde popisovat podrobně, každý kdo byl, si jej moc dobře pamatuje sám.
Večer tedy proběhla nejen menší hostina, ale i první déšť, který nás přesvědčil o kvalitě střechy. Sem tam nějaká kapka prošla, ale tak se hold dříve žilo. Výhoda malého počtu účastníků byla jistě ta, že celý domek patřil pouze jim a tak měli dostatek prostoru :-) V chýši se při plamenech ohně zpívaly písně a vyprávěly zážitky z uplynulého dějiství. O noční hru taky nebyl nikdo ochuzen. Byla svižná a zajímavá.
Ráno se vstávalo celkem brzy, kolem sedmé hodiny .. mezi účastníky se totiž
rozšířila fáma, že budíček je již v šest a tak skanzen již od východu
slunka žil. Ovce s beranem a kozy bečely a mečely hlady, prasátka
se svižně proháněla ohradou.
Dopoledne se mělo pracovat, ale jelikož Aleš (majitel skanzenu) byl ve městě na historických trhách a na dálku nás nemohl moc řídit, udělalo se jen to nejnutnější – vykydal koňům hnůj a poklidilo co se dalo. Proběhlo také pár běhacích her a dále se odvíjel děj víkendové hry.
Po obědě byly připraveny rukodělné dílny: zprovoznil se hrnčířský kruh a tak si každý mohl zkusit vytočit kalíšek. Komu to nešlo, raději si vyplácal misku ručně. V další dílně si každý mohl zkusit vydlabal lžičku ze dřeva. Nutno podotknout, že se všem výrobky a lžíce povedly a tak je mohly při večerním hodování vyzkoušet.
Odpoledne se stalo nečekané..v posvátném háji, kam se vydala
princezna i s doprovodem svých služebnic byly zákeřně přepadeni nájezdníky,
druid padl statečně při obraně její výsosti a princeznu ještě s její
komornou unesly. Dvěma služkám se podařilo utéci a vše vylíčily na oppidu.
Ostatní neváhali a a rychle se vydali nájezdníky pronásledovat samozřejmě
v čele ze statečným Lunnosem.
Nájezdníky se podařilo vystopovat až k velikému jezeru, kde na obzoru
spatřily mizející loď v dáli… V blízkosti však ležel přístav,
kde se Bobovi podařilo za mrzký zlatý peníz najmout loď, dosti velkou aby se na
ní celá výprava vešla a tak dobrodružství pokračovalo. Za obzorem se rýsovala
jeskyně nájezdníků, přistát však u ní nebylo možné a tak se zvolilo místo
kousek od ní. Nájezdníci pochopili, že jde do tuhého a tak se snažily zabránit
hrdinům v přistání. Což se jim nevydařilo a pak již se rozpoutal krutý boj
na břehu a poté i v jeskyni..
Po tvrdém boji byla nakonec princezna i s věrnou služkou osvobozena a
nájezdníci pobiti a tak mohla započít cesta zpět do Isarna.
V Isarnu po vydatné večeři, již plně vrcholily přípravy na svatbu. Po
obřadu byly všichni pozvání a velkolepou hostinu, kde všichni svá břicha nacpali
všemožnými dobrotami a jazyk zalívali lahodnými moky.
